O nás

Náhodou jsem se s mé bílou princeznou vydala na krytí do Německa. Vše proběhlo hladce a při odpolední kávě mě překvapila malá tříbarevná stvoření, která mi skočila do náruče a srdečně mě přivítala. Pocházela z renomované chovatelské stanice, ačkoliv na první pohled jsem si myslela, že je to pes z útulku. Malá Armani se mezi ostatními psy cítila jako doma a všichni byli k ní velmi přátelští. Zvědavost mě donutila se zeptat: „To je ten malý z útulku?“ Odpověď mi vyděsila pani Manuelu: „To je čistokrevná fena s rodokmenem, je to dánsko-švédský farmářský pes.“ Zůstala jsem překvapená, protože i přes mnoho návštěv výstav jsem toto plemeno za patnáct let ještě nikdy neviděla ani v katalogu, natož naživo. Nicméně mi učarovala, a když jsem viděla i tu symbiózu s ovčáky, tak jsem nezaváhala a objednala si z dalšího vrhu fenečku. V říjnu jsem obdržela zprávu od Manuely, že Armani porodila, ale že má čtyři štěňátka samečky. Proto jsem se rozhodla vzít si malého Billieho. Je to úžasný pejsek, i když trochu terorizoval mou bílou smečku tím, že je kousal do uší a vyrážel na ně ze zálohy. Billie prostě představoval typického malého neposedu. Nakonec jsme získali podporu od Klubu málopočetných plemen psů, a pan předseda Rudolf nám tehdy velmi pomohl s nahlášením a registrací u ČMKU. Všechno proběhlo hladce, Tommy obdržel své číslo v plemenné knize a bylo to vyřešeno.

Očistec ale začal až poté, kdy jsem se rozhodla si z Dánska nebo ze Švédska pořídit fenečku. Máme ve Skandinávii bohužel hroznou pověst, takže odpověď na žádost o štěňátko byla taková, že do české množírny své zvíře neprodají. Někteří chovatelé mi ani neodepsali, na e-maily nereagovali nebo mi rovnou napsali, že ne.

Byla jsem velice zklamaná, ale kupodivu mi pomohl můj krycí pes Xeno. Bylo to překrásné zviře, tak jsem se ani nedivila, že i z dalekého Švédska k nám chtějí přijet na krytí. Erik a Helen se Sally dorazili  v  březnu  a hned mezi dveřmi je jako první uvítal Tommy. „Jéé, ty máš farmáře, to je hezké“, divili se i oni. Protože přijeli dříve, tak jsme čekali, jak to dopadne. Mezitím jsem se jim svěřila se svým problémem s budoucí fenečkou a div se světe, vše klaplo. Erik zavolal do chovatelské stanice Dobgun´s paní Tině Strandberg, vysvětlil moji situaci a bylo to. Z nejbližšího vrhu dostanu fenečku. „Fífa“ Fedora Forli opravdu přiletěla a tak jsme měli v Čechách první pár.  Pak přišly výstavy,  kde jsme pochopitelně budili pozornost, bonitace a 25. 2. 2018 se u nás narodilo prvních pět štěňátek, čtyři kluci a jedna fenečka.

Postupně se moje smečka začala rozrůstat. Přiletěl Louie i Kathrin z CHS Dobgun´s a abychom měli plemennou variabilitu, přicestoval ještě nepříbuzný Frekles z Anglarnasu a o rok později Jaime z Kabokasu, podařilo se koupit Follow me z Německa a bílou holčičku se zlatými znaky Hjordis vom Katthulthof.